Poetické a hudebně--poetické vzory ve spisu Von der musikalischen Poesie Christiana Gottfrieda Krauseho. (Czech)

The treatise Von der musikalischen Poesie by Christian Gottfried Krause published in Berlin in 1752 offers a comprehensive view of musical, poetical and aesthetical concepts of the artificial song genre (Lied) as the first one in German literature. It also pays attention to outline obligatory features of representative vocal forms like opera, oratorio and cantata. It is based on poetics and music-poetical examples from earlier as well as period practice, providing interesting information on changes of poetry and music in the preferred genres. Krause expects his readers to have a wide knowledge of literature and therefore he often does not mention the authors from whom he takes the examples. The examples are conveniently shown within the context of theoretical works. The range of quoted works was huge. With respect to the flexible way of quoting it is not always easy to say whether the examples are taken from other authors or used for the first time. The author tried to look at the examined issues, especially in the field of basic vocal genres, in the most comprehensive way. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

Počátkem 2. poloviny 18. století vyšlo v Berlíně, který byl tehdy díky pruskému králi Friedrichu II. Velikému předním centrem kultury a vzdělanosti, několik mimořádných, na hudbu orientovaných pojednání. Vedle spisu Versuch einer Anweisung die Flöte traversiere zu spielen Johanna Joachima Quantze (1752) příručky Versuch über die wahre Art das Klavier zu spielen Carla Philippa Emanuela Bacha (1753 a 1762), a rozšířeného překladu Tosiho Opinioni dei cantori antichi e moderni, vydaného pod názvem Anleitung zur Singkunst od Johanna Friedricha Agricoly (1757), k nim náleží rovněž Krauseho traktát Von der musikalischen Poesie, publikovaný roku 1752. Christian Gottfried Krause (1717-1770) byl vysokým pruským státním, úředníkem, zároveň však i schopným skladatelem, tympanistou, houslistou, a především hudebním publicistou a editorem. Působil v Berlíně od roku 1746 a ve svém nejvýznamnějším díle se snažil poskytnout návod, jímž by se při zhotovování vokálních kompozic mohli řídit jak autoři hudební poezie, tak i skladatelé a do jisté míry též interpreti. Jeho cílem bylo dosažení takové formy spájení poezie s hudbou, v níž by obě složky byly rovnocenné, ve vzájemné rovnováze a součinnosti vnesly do díla ze sebe to nejlepší, a přispěly tak k co největšímu působení na city posluchače. Rovněž usiloval o podnícení nové domácí tvorby, jež by reflektovala jím navržené estetické ideály, ovlivněné určitou měrou stylem německého anakreontismu. Sám se neomezil na pouhé teoretizování, nýbrž aktivně do této oblasti přispěl jak skladatelsky, tak i jako editor několika sbírek. [ABSTRACT FROM AUTHOR]

Copyright of Opus Musicum is the property of Opus Musicum and its content may not be copied or emailed to multiple sites or posted to a listserv without the copyright holder's express written permission. However, users may print, download, or email articles for individual use. This abstract may be abridged. No warranty is given about the accuracy of the copy. Users should refer to the original published version of the material for the full abstract. (Copyright applies to all Abstracts.)